Proč jdeme do voleb v Břeclavi

Zdravím všechny obyvatele města Břeclavi. Chci vás oslovit jako lídr kandidátky s Bobrem v logu, kandidátky Mladých a Neklidných.

Nabízíme vám nové tváře, které nejsou zatíženy politickou minulostí, skandály ani pomluvami.  Jsme mladí, protože je nám do pětatřiceti let. Jsme sdružení nezávislých kandidátů, kandidujeme v koalici s hnutím Starostů a nezávislých.

Jsme znepokojeni směrem, kterým se naše město ubírá. Namísto prosperity a rozvoje se Břeclav vydala směrem vylidňování a stagnace. Proto jsme neklidní.

Všichni jsme původem Břeclaváci, vyrostli jsme tu a chodili do školy. Někteří z nás zmizeli na zkušenou do světa, jiní na univerzity. Spojuje nás to, že máme zkušenosti odjinud a nové nápady, které chceme v Břeclavi uskutečnit.

Nejdeme do politiky s cílem stavět vzdušné zámky ani vlastní domy za peníze města. Chceme, aby město prosperovalo a bylo příjemným místem k životu pro všechny jeho obyvatele.

Jakub Matuška, kandidát na starostu Břeclavi, Mladí a Neklidní

Stravovna ČD - zdroj problémů v centru města

Včera přinesl břeclavský deník reportáž o tom, že konflikty mezi squatery v bývalé stravovně ČD přerostly do úrovně, kdy se použivají nože. Podívejme se na "problém" stravovny trochu blížeji. Dnešní příspěvek navazuje na můj komentář o chování v parku a pokusu regulovat "sociálně nevhodné chování" v Břeclavi. 

O co jde?

Objekt patří Českým Drahám. Jde o dvě budovy, první je budova Stravovny, druhou budova bývalého zdravotního střediska.ČD je již téměř deset let nevyužívají a objekt je na prodej. V poslední době se objevilo několik článků na téma Stravovna.  Petr Vlasák z Deníku napsal reportáž o lidech, kteří ve stravovně  přebývají.

Fotogalerii toho, jak stravovna vypadá přinesla facebooková stránka Lundenburg/Břeclav-nejen historie, ale i současnost našeho města v obrazech. Z článku i z forografií je patrná jedna velmi důležitá věc. Z bývalé stravovny uprostřed jednoho z nejrušnějších míst v Břeclavi máme oficiálně "dům hrůzy".

Nejedná se o klasický squat, přestože princip okupování nemovitosti je stejný. V tomto případě slouží budova jako noclehárna nejrůznějším skupinám lidí, které ovšem nespojuje potřeba daný prostor zkulturnit, nebo vylepšit. Nejedná se o squatování ve smyslu záchrany nemovitosti a rozvoje komunity. Příkladem squattování v pravém slova smyslu byla třeba Vila Milada v Praze.

Obyvatelé stravovny jsou většinou sociálně vyloučení, nezaměstnaní, část z nich se živí kriminální činností. O tom všem městská i státní policie vědí. Citujme mluvčího MP Zdeňka Nováka:

• „Do vybydlených budov u nádraží jezdíme často. Máme ale omezený vstup, jde o majetek Českých drah. Pravidelně se tam zdržuje kolem třiceti lidí různého věku. Někteří jsou známí potížisté z města. Najdou se ale i lidé bez domova, kteří jsou za střechu nad hlavou rádi a snaží se být co nejvíc nenápadní," potvrdil stížnosti Břeclavanů na život v budovách mluvčí městské policie Zdeněk Novák."

Policie si je vědoma, že stravovna a zdravotní středisko je místo plné problémů. Ví, že je obývána lidmi, kteří potřebují pomoci s bydlením a hledáním práce. A ví, že objekt je také útočištěm lidí, páchajících trestnou činnost. Budova ale není majetkem města, tudíž policie nemůže s jejími obyvateli dělat nic. 

Tím kdo by měl konat jsou břeclavští radní. Pozitivní je, že jsou si existence problémové lokality vědomi, pro změnu citujme místostarostu Luboše Krátkého:

• „Šedou budovu bývalého zdravotnického střediska chceme odkoupit od Českých drah za cenu ve výši demoličního výměru a zbourat. Město má přednostní kupní právo. Na vyjádření drah ale čekáme už necelý rok," 

Otálení je zjevně způsobeno dvěma faktory. Zaprvé, laxností na straně ČD, zadruhé čekáním ze strany Města Břeclav. Zdržení na straně SŽDC lze pokládat za pochopitelné, prodej nemovitosti za cenu demoličního výměru asi nebude tím nejžhavějším z výprodeje železničních budov. SŽDC je stále státní organizací a je možné na ni politicky zatlačit.

• „Cenová nabídka bude ve výši demoličního výměru, čímž se značně sníží. Čeká se na dokončení posudku. K prodeji pozemků ale Správa železniční dopravní cesty zatím nedala souhlas. Do roku 2014 totiž chce mít prostory volné kvůli výstavbě v břeclavské stanici. Asi za dva týdny se bude o zkrácení této doby jednat," vzkázala mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
• Vedlejší budova stravovny k zemi jít nemá. Vzhledem k plánům na spojení autobusového a vlakového nádraží bude podle Krátkého pravděpodobně sloužit ke komerčním účelům.

Otálení na straně Radnice je ale zcela nepochopitelné. Je jasné, že současný stav a vývoj v budově povede k  maximálnímu snížení její ceny. Jak bylo citováno výše cílová cena je cena demoličního výměru. Ideální by tedy bylo čekat, až budova sama spadne, čímž by se cena ještě více přiblížila nule.

Co dělat?

Základním kamenem musí být zjištění situace v objektu, spočítání jeho obyvatel a vyřešení majetkoprávních vztahů. Přehled osob může zajistit skupina studentů sociologie v řádu dnů až týdnů, spolu se zjištěním jejich statusu, identifikace jejich problémů a návrhu pomoci.
Majetkoprávní řešení je neméně jednoduché. Proč si Břeclav nepronajme za velmi symbolickou částku objekt do doby, než bude provedena rekonstrukce? Sepsat smlouvu se všemi detaily netrvá déle než měsíc. Městská policie by pak mohla efektivně řešit nastalé problémy.

Azylový dům v Třinci

Nabízí se varianta vyklizení objektu, která ale není nutností. Ta by ale mohla znamenat jen přesunutí problému jinam (tak řešila sociální problémy Piškulova radnice). Pronajmutí objektu městem, zavedení řádu v objektu a pravidelné návštěvy sociálních pracovníků a případně policie by mohly udělat z objektu plného nešťastných lidí místo naděje. Něco jako azylový dům - spíš "svobodný dům". Alespoň do roku 2014. A byl by to pěkný dárek Charitě k 20. narozeninám.

Vůbec by totiž nebylo od věci ukázat, že Břeclav není jenom městem lidských trosek, rasismu a pouliční kriminality. Problémy spojené s městem - dopravním uzlem jen tak nevymizí a samy se taky nevyřeší. Naopak, výstavbou terminálu a zvýšenou koncentrací se jenom problémy jenom zdůrazní. Je nejvyšší čas začít přemýšlet nad řešením. Do roku 2014 je dlouhá doba a v problémových budovách může klidně někdo umřít.

Mapa sociálního vyloučení - kdo pravděpodobně problémové budovy obývá

Jak se chovat v parku aneb co nemůžeme dělat v našem městě

Pět kroků břeclavským parkem podle nového "provozního řádu"

Radnice vydala novou směrnici chování v parku. Protože nebylo jasné jak ji vykládat, strhla se diskuse, zejména o otázce možnosti vstupu na trávník. Orgány nejdříve říkaly, že vstupem na trávník jej poškozujete, pak ale začaly obracet rychlostí přímo úměrnou počtu nesouhlasných komentářů na facebooku. Podívejte se na diskusi z 3.10. V současnosti na trávě (asi) sedět můžete

1.Vstoupit můžete mezi desátou a šestou ranní. V noci parkem nesmíte projít, z jakého důvodu není jasné. Pravděpodobně pro Vaši bezpečnost. Leč Vám to nikdo nevysvětlí.

2. Teenageři sedí na opěradlech laviček. Vyvinula se móda takovéhoto sezení, vypadá to asi drsně. Když je něco pro teenagery móda, je to silnější než oni sami. Pomůže zákaz?

3. Když si sednu na trávník, tak ho poškozuji. Jistě, trávu tlak zabíjí, ale město zaměstnává člověka (můžete tipovat který z nich to je), který o park pečuje a platí jej z rozpočtu, stejně jako zavlažovací systém, který trávník drží při životě. Tak proč bych si neměl sednout na trávu?

4. Lidé se v parku vyprazdňují. Nejsem žádný Angličan, abych močil na kdejaký živý plot. Přesto se musím přiznat, že jsem několikrát vykonal malou potřebu pod keři v parku, a to z jednoho prostého důvodu. V parku ani poblíž nejsou veřejné toalety, jejichž zřízení by bylo logickým krokem k zamezení lidem vyprazdňovat se v parku. Spolu s pokutami.

Veřejné toalety v Amsterdamu

5. Zakazuje se rušit klid hlukem a křikem. Nesmějí se zde zdržovat lidé pod vlivem alkoholu. První část de facto znamená, že pokud chcete jít do parku s dětmi, musíte je nadopovat aby nekřičely. Teoreticky se za hluk dá označit hudba, takže díky novému řádu lze zakázat v parku hudbu.
A zdržovat se někde pod vlivem alkoholu? Dostanu dýchnout? A co když odmítnu? Budu považován za opilého a proviním se přestupkem? Bohužel žádný zákon zatím nezakazuje být opilý (chtěl jsem říct naštěstí), a proto to nemůže zakázat ani město ve veřejně přístupném parku. Velice rád bych se zúčastnil soudního sporu, který by se snažil vymoct „nový řád“ právně.

Podívejte se na fotogalerii Zpráv z města Břeclavi, která zachycuje jedno odpoledne v parku. 

Shrnuto

Nový řád je právní paskvil, který porušuje základní právní principy a odporuje principu rovnosti před zákonem, pokud bude aplikován "jen na někoho". Opravdu nic se nestane, když porušíte jakékoli ustanovení tohoto nového řádu. Nemůže Vám být zakázán vstup do parku (což by bylo mnohem lepší řešení než obecná sada pravidel na základě kterých budou městskými strážníky „umravňováni“ lidi, kteří nevypadají „normálně“). Pokud tedy hodláte riskovat blokovou pokutu.

O nulovém efektu pokut si ani nemusíme vykládat, pro lidi s nulovými příjmy pokuty nehrajou významnější roli. A proto, ve výsledku si myslím, že tato nová norma bude sloužit výhradně k šikanování lidí, kteří do parku chodí, chodí tam rádi a chovají se slušně.

Nabízí se otázka, proč nevyřešit bývalou stravovnu ČD (fotky), která je noclehárnou lidí, kvůli kterým se tato opatření údajně zavádějí? Není lepší se věnovat zdroji problému i jeho následkům?

Terminál - nádhera nebo šlendrián?

V posledním týdnu jsme konečně mohli vidět, jak má vypadat onen dlouho očekávaný terminál hromadné dopravy v Břeclavi. Mám výhrady k samotnému terminálu jako stavbě, jeho provedení a k přístupu ze strany  radnice.

Terminál - stavba dvacetiletí

Obchvat je v nedohlednu a těžko říct jestli vůbec někdy bude. Terminál se tak zcela jistě stane nejdůležitějším místem v Břeclavi od otevření hranic s Rakouskem. Historicky byl rozvoj Břeclavi spojen s rozvojem železnice, se vzrůstajícím významem trati rostl význam Břeclavi.

Břeclav je dnes jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v zemi, projde jím cca 25% zboží dopravovaného po železnici. V osobní dopravě je Břeclav vůbec nejdůležitějším uzlem na jižních hranicích ČR. Přestupují zde nejčastěji cestující na tratích Berlín - Vídeň, Praha - Bratislava, Vídeň - Varšava.

Místní osobní doprava je pro Břeclav tou nejvýznamnější, přestupují lidé, kteří jezdí za prací do Brna, Hodonína. Spojení s okolními vesnicemi zajišťují zejména autobusy, stejně jako břeclavskou hromadnou dopravu.

Dohromady, podle diplomové práce Marie Střechové o dopravě v Břeclavi, mluvíme každý den o zhruba 18 tisících cestujících. Takové je tedy předpokládané množství lidí, které alespoň jednou denně projde novým terminálem. Pro město se zhruba 27 tisíci obyvateli je to dost významné číslo. Toliko zdůvodnění důležitosti terminálu.

Sterilní architektura "nové Evropy"

Jak bude nový terminál na cestující působit? Jistě si pamatujete rekonstrukci břeclavského nádraží, která stála zhruba 2,5 miliardy korun. Jistě staré nádraží bylo zašlé a špinavé. Pořád se u něj dalo ale jednoduše zaparkovat a mohli jste si dát gulášovku v nádražce.

Bohužel, v naší zemi se rekonstrukce pojímá běžně radikálně, namísto renovace sloupoví a střech jsme se dočkali vlnitého plechu a standartizované modré barvy. Břeclavské nádraží díky tomu vypadá jako tisíc jiných stanic v České republice.

Jako bonus, bude celý terminál pod dohledem kamer. Což v překladu znamená, že policisty tam neuvidíme, neboť kde jsou kamery není třeba mužů zákona. 

Půllitr vody za třicet, bageta za padesát

To že si myslím, že rekonstrukce nádraží uškodila jeho estetice vás nemusí zajímat. Za stejně odpudivý ale považuji i návrh nového terminálu, protože na rekonstrukci nádraží přímo navazuje.

Co vás ale asi zajímat bude je obsah vaší peněženky. Vy, kdož jezdíte vlakem, jste si jistě všimli jak nechutně drahé jsou prodejny na zrekonstruovaných nádražích. Půllitr vychlazené vody za třicet korun není výjimkou, něco k jídlu stojí aspoň padesát korun.

Čím je to způsobené? Určitě také vysokým nájmem, který ČD účtují, ale nám stačí, že je to drahé. Koupit si párek v rohlíku je poblíž nádraží nemožné, volba je mezi přecpaným asijským bistrem a pizzou z okýnka, které ale bude opravdu daleko. Plána terminálu nepočítají s žádným zvýšením konkurence, což by teoreticky vedlo ke snížení cen, naopak hodlají nahánět zákazníky nahánět do haly ČD a jejich drahých obchodů.

Proč to řeším. Plány terminálu nepočítají s žádnými vedlejšími funkcemi, má jít výhradně o funkci přepravní. Párek si tam teda nedáte, stánek s novinami si neotevřete a dobré espresso vám holubi na chodníku asi neudělají. To také vypovídá o možnostech vytvoření nových pracovních míst/podnikatelských příležitostí u terminálu, kterým projde denně 18 tisíc lidí. 
Budete si moct sednout na jednu z dvanácti laviček, ale zapálit už ne, kuřácký koutek taky nejspíš nebude.

Radnice se nechce bavit

V kontextu významu stavby úplně vyčnívá komunikace radnice, která dělá, jakoby se jí kritika, diskuse a snad ani stavba terminálu netýkala. Slovy referentky pro vnější vztahy (mluvčí radnice?) Elišky Windové "tisková konference proběhla", Přeloženo, občané všechno, co mají vědět vědí, a co nevědí, to cituji: "zažádejte si, prosím, písemně podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na to máte nárok. Přeji hezký den."

Komunikace mluvčí Elišky Windové na facebookových stránkách Zprávy z města Břeclavi

Přínos terminálu nám nejenže nikdo veřejně neosvětlí, nikdo neřekne na co půjde těch předpokládaných 55 milionů co má Břeclav dofinancovat. Jestli se jimi zaplatí trocha vlnitého plechu, aby na lidi co čekají na zastávce nepršelo, tak tomu říkám plýtvání.

Arogance s jakou k nejvýznamnější stavbě posledních let radnice přistupuje je alarmující. Představuje ji sice jako svůj největší úspěch (ve srovnání s jinými "úspěchy" je to pochopitelné), ale vůbec neříká, proč. A upřímně, když se nad tím zamyslíte, co kromě střechy nad hlavou lidí, co čekají na autobus, je podle vás přínosem, když se na ten projekt podíváte?

Jenomže už máme projekt a dotaci

Projekt je dle mého připravený velmi špatně respektive nedostatečně. Zadán ho dostala jediná firma napojená na kraj - Sudop - firma která nezveřejňuje jméno jediného svého zaměstnance. Takže, penízky do kasičky jihomoravské ČSSD? Myslím si, že je to dobře položená otázka.

Klasická argumentace politiků vůči mně- když budu parafrázovat Brno - že se snažím jen "bořit a ničit" je jasná, vždyť přece na tom projektu (asi!) někdo pracoval a stálo to spoustu práce a úsilí a já jsem to nedělal, takže bych měl mlčet. Naopak, mlčet a nechat bez mrknutí oka nechat realizovat projekt za sto milionů, je pro mě  věc, kterou bych neměl nechat bez komentáře.

Nic se nestane, když se projekt pozastaví a trošku víc se bude přemýšlet a plánovat, když už se to radnice rozhodla dělat. Když jsme dotaci dostali přiklepnutou, tak ji dostaneme přiklepnutou znovu, projekt je asi dobře připravený. Břeclavským ale nic nepřinese. A lidi, kteří chodí na autobusák už dvacet třicet let na autobus, by jednu, poslední, zimu ještě přežili i bez terminálu.

 

Jak Jara s Lubošem vymysleli noviny

(pro dokreslení atmosféry si představte debatu dvou konšelů držících v rukou jitrnice, ze kterých postupně ukusují)

A: Jaro, v Lednici majů ty noviny, prý je to bomba. Viděl sem to na veletrhu.
B: Jaké noviny, Lubo?
A: Turistické.
B: Turistické? Šak sem jezdí enom rakušáci nakupovat a sem tam vypadne z vlaku nějaký ožrala.
A: Ale ono to prý fakt funguje. Šak do té Lednice a do tých Valtic, kolik lidí tam furt jezdí.
B: To máš pravdu. A když to možů mět v Lednici, tož to možem mět aj my.
A: A co tam dáme teda, když tady nic nemáme?
B: Jak nemáme, šak Bronx máme, koupaliště máme, Penny market aj Zubra máme. A zbytek tam dáme z tej Lednice, stejně tam všecí budů chtět jet.
A: Tož dobře, jak se to bude jmenovat? A kdo to udělá?
B: Jak by se to jmenovalo, šak stejně. Akorát že sů naše, břeclavské. Ti efekti to udělajů, šak kdo jiný.
A: A rozdáme to teda cyklistom?
B: To nemožeme, musíme aj našim, šak nás málem z oken vyhodili včílkaj.
A: Napíšem tam že máme policajty tady. Napíšem aj jak policajt vypadá, kdyby něco.
B: Dobře. Do prvního mája nech sa to tiskne, budů čumět.
A: A nedáme to aj na ty internety?
B: K čemu, šak to nikdo nečte.
A: Domluvené. Ale musíme to pokřtit na lodi a já budu kapitán.
B: Dobře, ale nejvyšší se musí vyfotit s tým take, aby to vypadalo, že čte. 

Dlouhý nos břeclavského starosty

Starosta Břeclavi vydal prohlášení k událostem minulého týdne. Pan starosta opět odsoudil čin, který odsoudili snad všichni, kdo o něm vědí. S jeho prohlášením, že "všichni máme stejné cíle" asi lze souhlasit, otázkou ale zůstává, do jaké míry se cíle občanů a současných politiků v Břeclavi shodují. 

Je smutné, že až po totálním vyhrocení situace starosta města prohlašuje: "zvýšíme dozor v ulicích Břeclavi". Namístě je určitě se zeptat, co dělali radní za celou dobu jejich mandátu až doposud, když všechny strany a hnutí měly ve volebních programech zlepšení bezpečnostní situace ve městě. Proč radnice nepožadovala "... po kraji a státu požadovat zvýšení finančních prostředků pro Policii České republiky i pro města ... ", jak dělá teď. 

Proč se Břeclav až po této události rozhodla "požadovat nové veřejné osvětlení", když občané už asi rok na facebookovém profilu města požadují jeho opravy a funkčnost. Zničehonic začíná tma vadit? Nebyl čas na přípravu projektu rekontrukce veřejného osvětlení? Nebo takový projekt už existuje?

Starosta říká ve svém prohlášení: "musíme přehodnotit priority města". Znamená to tedy, že doteď nebyla bezpečnost obyvatel prioritou města? To zní jako alarmující zjištění. Co tedy byly priority města doteď? V jaké oblasti nastal nějaký zásadní posun, který zastínil bezpečnostní politiku? 

Navýšení rozpočtu městské policie je evidentně nutností a snad správným krokem, otázkou ale je, na co prostředky navíc půjdou. Slibované navýšení množství strážníků je logickým krokem, jejich zviditelnění také. Bylo by ale dobré, udělat také analýzu fungování městské policie a zjistit, zda fungovala a funguje policie optimálně. Že se na takovém návrhu shodnou i opoziční zastupitelé je ve stínu událostí minulého týdne pravděpodobné, pokud se ovšem nepodaří tuto agendu natahovat tak dlouho, až se na útok na Petra zapomene.

Na své "Okrskáře" jsme asi zvědaví všichni, už se těším až si za mnou policista přisedne na zahrádce restaurace a zeptá se mě, co mě tíží, co jsem viděl a jestli mi někdo neukradl v poslední době kolo. Zajímavý bude hlavně početní stav těchto okrskářů, počítám-li dobře, 4 "čtvrtě" = 4 strážníci. A rozhodně se těším na reklamu na tyto policisty " Budete znát jeho obličej díky plakátům či zveřejnění fotografie na webu města ...". Největší zájem alespoň u mě vzbuzují "preventivní projekty" a těším se, až si přečtu jejich věcné záměry. 

Nejlepší na celém prohlášení je samozřejmě závěrečná lež, totiž slova, že: "Od samého začátku jsem akci podporoval." To je samozřejmě lež jako věž, důkaz tady a tady. Za podporu se tedy pokládá asi i situace, kdy svolám právníky a ptám se jich, jak zakázat pochod, který podporuji. Když právníci řeknou, že řádně již nahlášenou akci nelze de facto zakázat, tak začnu lhát. Pamatujete si, komu začal růst nos vždy když lhal?

Závěrem musím říci mí milí břeclavané, že jsem poměrně hrdý na to, jak protesty proběhly. Přes vlnu nechutností, jimiž se naplnil internet během týdne, proběhl protest v klidu a snad splnil svůj účel. Nyní nezbývá než nepolevit ve vzájemné spolupráci ale i v kritice úředníků a politiků, protože jak jsme v neděli dokázali, Břeclav je naše město. Můžete to dát radním pocítit v následujících týdnech během setkání se starostou a městskou policií.

Mnoho povyku v Břeclavi. Proč?

Úryvek z diskuse na facebooku,
v tomto případě aktivita břeclavské ODS. 

Tento příspěvek je zhuštěným popisem toho, kterak jsem viděl a sledoval události tohoto týdne v Břeclavi. Komentář je to samozřejmě kritický, jako vždy.

Přepadení, které se odehrálo v neděli večer začalo v pondělních ranních hodinách dominovat zpravodajství a facebookým feedům břeclavanů. Násilný čin vyvolal pochopitelnou vlnu zlosti, která se začala šířit. Do této vlny rozhořčení nám jako první zprávu předložila tisková mluvčí Radnice zprávu, že strážnící Městské policie budou vybírat pokuty pomocí přenosných terminálů. V 1.01 v pondělí odpoledne, kdy se obyvatelé města postupně dozvídají o odsouzeníhodném činu, tiskový odbor města vypouští zprávu, která nejenže se netýká napadení, ale je v podstatě přímou provokací. V situaci kdy je kritizována městská policie ze všech stran, že jen vybírá pokuty za parkování si přečteme, že " ...za letošní první čtvrtletí řidiči na místě nezaplatili pokuty za více než 140 tisíc korun. Strážníci mají k dispozici dva terminály".
Namísto krizové komunikace nám tedy volení zástupci a úředníci předložili provokaci. Oficiální stránky města Břeclavi o půl paté odpoledne přináší zprávu, že "starosta se sešel na PRAVIDELNÉ schůzce s plk. Klimusem a dohodli se na společném postupu s městskou policií". Z této zprávy lze vyvodit dvě zásadní informace. Zaprvé, že se nic mimořádného nestalo, protože schůzka byla pravidelná. Zadruhé, že státní a městská policie spolu zřejmě nespolupracují, protože až v pondělí odpoledne se dohodly na spolupráci. První veřejné vystoupení starosty města - půl čvtrté v pondělí odpoledne, formou poznámky na webu města, půl paté na facebooku města. Břeclavský deník, zřejmě nejčtenější lokální noviny, přinesly zprávu o napadeném chlapci v 9.55. Během zhruba šesti hodin nedokázal aparát města odhadnout, že toto napadení vyvolá hysterii a ani vrcholní představitelé zjevně nepocítili nutnost vystoupit veřejně a alespoň se snažit uklidnit občany města.
V úterý odpoledne, v 15.55 podle tiskové zprávy na stránkách města, zjišťujeme, že "starosta se setkal s několika zástupci romských organizací, obou policií a zastupitelem Vítězslavem Valou, pověřeným komunikací s menšinami ve městě." Ano, čtete dobře, s menšinami komunikuje stejný zastupitel, který se už ve zprávách poslední dobou objevuje v souvislosti s bazénem a vydíráním.
Ve stejnou dobu, tedy v úterý okolo páté odpolední je k pochodu, který zorganizovali zřejmě Petrovi spolužáci/kamarádi, přihlášeno na facebooku asi tisíc lidí a další rychle přibývají. Řeší se neznalost právní stránky věci, objevují se hodně ostré komentáře, zmiňuje se DSSS a původně aktivní mládež začíná asi dostávat strach. Hlavní otázkou v tuto chvíli je, kdo půjde nahlásit pochod a jeho náležitosti. Mládežníci se domlouvají, že ve středu akci nahlásí, jak půjdou ze školy. V úterý nestíhají, protože na úřadě se zavírá ve 14 hodin. 
V akci se opět zjevuje další zaměstnanec městského úřadu, David Mahovský (mimochodem další z "PR" oddělení), který píše na stránku pochodu, že podání, které proběhlo prostřednictvím emailu nesplňuje potřebné náležitosti a že organizátoři by měli co nejdřív dorazit na MÚ chyby napravit. Děje se tak prostřednictvím veřejného vzkazu na zdi události a ne soukromou zprávou. V tomto okamžiku zaměstnanci města ví, že místní mládež chce zorganizovat pochod. A také vědí, že existuje možnost jeho spojení s extremisty. O několik desítek minut později se objevuje zpráva, že pochod nahlásila Dělnická mládež a je tedy jejím pochodem.


Realitou tedy je, že Dělnická mládež pochod doslova vyfoukla původním - váhavým - pořadatelům. Jaký se dal zvolit jiný postup? Proč úředníci, případně starosta, v situaci kdy zjevně sledovali komunikaci občanů na facebooku, nepodali ohlášení pochodu sami? Zaštítili by tak akci, která se jevila jako akce na podporu bezpečnosti. Radnice ji mohla trochu zrežírovat tak, aby vystoupili zástupci romské komunity a distancovali se od zjevně cizích pachatelů.

Namísto toho všeho díky nedostatku iniciativy představitelů města budeme svědky policejních manévrů, vidíme starostu v rozhovorech na ČT 24, kde vypadá, že dostane infarkt. Je samozřejmě jednoduché obvinit zaměstnance města a politiky z nečinnosti, názorně jsem vám ale ukázal, že tito lidé měli minimálně dvě možnosti jak ovlivnit situaci ve prospěch jejího zklidnění. Obě možnosti nejen, že zůstaly nevyužity, ale naopak komunikace vedla k přesnému opaku -- k dalšímu vyhrocení situace a eskalaci napětí.

Komunikace samotného starosty je kapitolou pro sebe samou, rozhodná vyjádření nejsou zjevně jeho silnou stránkou. Možná je to ale dobře, neboť jsme našli vyjádření jiných kandidátů na starostu, kteří by zjevně postupovali úplně jinak. Viz. obrázek na začátku komentáře a vyjádření pana Nešpora.